Citová pouta 1

12. january 2011 at 20:26 |  Storys

tak jsem se nudila až jsem narazila na svoje staré příběhy.mám na ně hodně vzpomínek některé jsem psala společně s moji dost dobrou kámarádkou Kionri...tak atdy je menší ochutnávka snad se vám to bude líbit

↓↓↓



Jmenuji se Yukhinaira a povím vám jak jsem se na tuto zemi dostala. Nejsem člověk ani zvíře , ani sama nevím co jsem . zrodila jsem se z vesmírného prachu 7.února. moje rodná planeta
vybuchla z důvodů přehřátí jádra.
Moc lidí na ní nežilo. Byla nás hrstka co tuto planetu obývala. A proto , než vybuchla nás planeta poslala na ostatní planety v sluneční soustavě. Moc si z toho nepamatuji, byla jsem moc malá. Povím vám aspoň , to vím. Letěla jsem vesmírem k mojí nové planetě. Musela jsem proletět těžkým systémem planety. Jakmile jsem protrhla ozon, padala jsem volným pádem k zemi. Ostatní mi začali říkat hvězda až později jsem dostala toto jméno. MEZITÍM NA ZEMI !! malá holčička která nese jméno Kionri, žije se svými rodiči v menším a poklidném městě s názvem Midgar. Byly jí asi dva roky, stejně jako mě. Milovala noční oblohu, ty blýskající se hvězdy, mléčné dráhy. Každou noc prosila otce aby se šel sní projít po louce. Kterou měli za domem. Kionri byla jedináček a strašně si přála mít sestru. Měla hodně kamarádu. Jejími nejbližšími a jejími sousedy byli Tifa a Zack. Jednou když se tak procházeli po louce, si Kionri všimla padat hvězdu. K: tati, tati, dívej padá hvězda. Otec: Kionri, když si něco budeš přát splní se ti to. Kionri zavřela oči a něco si přála. Otevře oči a vidí jak ta hvězda spadla kousek od nich. Chytla otce za ruku a táhla ho k tomu místu , kde hvězda spadla. Jak tam přišli, nestačili se
divit. Na Kionriních modrých očích šlo vidět, že se jí splnilo to co si přála. V kráteru bylo malé tělíčko holčičky , měla na zádech malinké křidélka, která se měnily různými barvami: bílá, černá, červená, nakonec se jí zbarvili do bílá. Vlásky měla černé a modrými pramínky a jak pootevřela oči, měla je křiklavě tyrkysové. Ano , byla jsem to já. Otec Kionri neváhal, sundal bundu, zabalil mě do ní a odnesl mě k nim domů. Kionri doma vytáhla ze skříně pár kusu oblečení , oblíkla mě do nich
a uložila mě do postele. Celé dny a noci jsem prospala. Kionri stále seděla u postele a čekala až se vzbudím. Mezitím přemýšlela jak bych se měla jmenovat a tak jí napadlo jméno Yukhinaira a tak se od té doby jmenuji. Jednoho sluného dne jsem se probrala. Kionri se na mě vrhla : vítej mezi námi, já sem Kionri a ty se jmenuješ Yukhinaira. Pojď se najíst , pak tě provedu po městě. Chytla mě za ruku a vedla mě do kuchyně. Já jen mlčky šla za ní. Všechno bylo tak cizí. Její rodiče mě uvítali. Nasnídali jsme se a vyrazili jsme do ulic. Zašly jsem pro její kamarády ( Tifa a Zack ) aby mi je přestavila. Já sem pomalu začala komunikovat ze okolním světem. Kdež mi tak ukazovala město Midgar , tak jsem na náměstí zahlédla chlapce, o kterém se mi pořád zda. Byl tajemný. Ani nevím co mě k němu táhlo. Zjistila jsem si , že se jmenuje Versus. Dva roky na to , jsme se museli všichni obyvatelé Midgaru přestěhovat do Nibelhimu. Protože měsíc na to , bylo město zničeno. S Kionri jsme si rozuměli čím dál víc, spojilo nás jakési sesterské pouto. Nastal náš čas jít do školy.
Od té doby jsem o Versusovi neslyšela až teď. První den ve škole byl hezký. Protože jsme byly ve třídě s Tifou a Zackem. Stali se z nás nerozluční kamarádi. Roky rychle utíkali, my se měnily a bylo na čase dokončit povinou školní docházku. Z Kionri se stala krásná hubená dívka, s modrobloňdatými dlouhými vlasy a modrýma očima. Nosila výhradně modré oblečení ale někdy i černou. Ani se nedivím , e po ní kluci šílely , ale ona je odmítala . měla k tomu svůj důvod . já byla pořád stejná až na to že se mi křídla zvětšila. Ze Zacka se stal pěkný muž. A Tifa , ta byla stejná jako když byla malá, jen to , že měla delší vlasy. Ve třídě jsem měly pár kluků co byly pěkně otravní. My z Kionri chodily do kroužku bojového umění, takže z nás byly bojovnice co se uměly prát. Jednou jsme přišly domů, vybalili věci a Kionri navrhla , že bys jsme si mohly pokecat.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 kai-min kai-min | Email | Web | 12. january 2011 at 20:37 | React

tenhle příběh mi neco strašně pripomíná :-D :-)

2 Nat  .lalege Nat .lalege | Email | Web | 28. april 2017 at 9:43 | React

I wanted to try it but got cold feet.

Jim is always on time.

3 Rrepair lalege Rrepair lalege | Email | Web | 29. may 2017 at 0:46 | React

Pay the bill and you’ll be in the clear.

4 Mossi N lalege Mossi N lalege | Email | Web | 17. june 2017 at 1:37 | React

Betty keeps an eye on my sons for me. I’ll keep an eye on you!

5 Took F lalege Took F lalege | Email | Web | 15. july 2017 at 12:41 | React

Little by little, he got used to Tokyo.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
THANKS..GOOD BYE